Příběh tučňáka Tweeka - kapitola 3 - Heuréka!

4. dubna 2013 v 11:39 | S.L.M.
V obýváku seděla celá rodina Williamsových a přemýšleli, jestli se dá dělat i něco jiého. Byl tam i Ethan, který se už vzpamatoval.
Tweek měl už dlouhou dobu v hlavě takový nápad, ale nevěděl, jestli když vysloví to přirovnání, to děda nebo táta nezatrhne. Ale přemýšlel, jestli to nemá alespoň zkusit, když ten nápad je tak skvělý.
Po pěti miutách dumání se tedy rozhodl, že to řekne. "Mohli bysme třeba doplout do jejich země na nějaké lodi, něco jako Titanic."


Všichni dál mlčeli, ale už ne tak zamyšleně. Teď to vypadalo zaraženě - aby ne, když chce plout do Norska v podstatě na Titanicu. Všichni nad tím dalších pět minut přemýšleli a A.J. nakonec řekl. "Není to špatný nápad, ale to přirovnání jsi si mohl odpustit, víš? Musíme doplout až do Norska!"
Jistě, přesně jak Tweek předpokládal - to přirovnání se jim nezdálo moc dobré.
"No tak bez přirovnání, no." odsekl.
"Ale teď vážně." vložil se do rozhovoru Ethan. "Je to dobrý nápad, ať už s přirovnáním, nebo bez. Jenom by mězajímalo, jak tak velkou loď seženeme."
"Snad nepojedeme všichni, ne?" zaťukal si na čelo A.J.. "Nemusí být velká. Většina z nás tady zůstane a bude hlídat, jestli už nezačali těžit. A kdyby se k tomu chystali, upozorní na sebe." plánoval dopředu.
"Dobře, to by šlo. Ale stejně - jak saženeme aspoň nějakou loď?"
"Ledovec." navrhl Tweek.
"Ledovce neplavou kam chceme my. Nemyslíš, že kdyby se daly ovládat očima, Titanic by se nepotopil?"
"Samozřejmě provedeme pár úprav." vysvětlil Ethnovi A.J., co tím Tweek myslel.
"Aha... tak to pak jo." řekl Ethn. Slova mu při tom z pusy lítala jako z kulometu.
"Jen aby ten váš ledovec nenarazil do jiného ledoce. Nezapomínejte, že - jak už řekl A.J. - jsou to norové a cesta do Norska je dlouhá. Potopit se můžete kdekoliv a kdykoliv." připměla A.J.ova manželka Elizabeth.
Tweek jen zíral, jak se jeho nezrealizovatelný nápad vyvinul v možnost, že by to snad šlo. A proto se rozhodl, že přidá také nějakou svoji poznámku. "Ehm... to je pravda. Ale pokud se rozhodnete tam opravdu jet, počítejte se mnou!" řekl nakonec, protože ho to tu už hodně nudilo a chtěl zažít dobrodružství.
"Ne, nepočítáme!" okamžitě to zatrhl A.J..
Ale Elizabeth s tím nesouhlasila. "Já se o něj taky bojím," řekla. " ale přece jenom je už skoro dospělý a měl by se podívat do světa." přimlovala se.
"Ale jen pokud se potvrdí, že to není tak nebezpečné, jak se zdá." A.J. už polevoval a vypadalo to, že na té plavbě Tweeka dokonce chce. Tweek se cítil jako hrdina, protože možná zachrání Antarktickou krajinu. Chtěl a by už vyrazil, ale neměli loď - v tom byl ten problém. A navíc se někteří báli, že šaman Edwin Tupír je nebude chtít pustit, protože je to moc nebezpečné. A taky to bylo nebezpečné. Ono přece jenom, když se pár tučňáků plaví přes atlantik, je to celkově takov riskanní - jsou moc malí a mohla by do nich narazit nějaká loď.
"Rozhodl jsem se, že pojedeme - všichni kdo chtějí, můžou se k naší plavbě přihlásit." slavnostně prohlásil A.J..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama